Milostovice

Část opevnění u Milostovic má velice zajímavou historii. Pěchotní sruby OP-S 25 „Trigonometr“, OP-S 26 „Milostovice“, OP-S 27 „Paletovo pole“, OP-S 28 „Mezicestí“ a OP-S 29 „Rozcestí“ byly spolu s dalšími pěti stavěny firmou Ing. Bohuslav Krýsa a spol. z Moravské Ostravy jako 3. stavební podúsek Milostovice ŽSV IV Opava. OP-S 25 a OP-S 29 jsou vybudovány ve III. odolnosti, ostatní v odolnosti II. Hlavní výzbrojí měla být ve všech případech kombinace zbraní L1 a M v obou směrech, v případě OP-S 29 ještě vpravo doplněná zbraní G. Zvony jsou pro pozorování a zbraň N kromě OP-S 27, u kterého je levý zvon určen pro zbraň D (v současnosti je to poslední zachovaný zvon tohoto typu). OP-S 28 měl mít navíc dělostřelecký pozorovací zvon (podrobnosti viz stránka o budování opavského úseku a Seznam objektů). Úsek nebyl dokončen - nepodařilo se dodat zvony pro OP-S 25 a 29 a pozorovací zvon na OP-S 28. Nedostatky byly i ve vnitřním vybavení srubů. Nicméně hlavní zbraně (kromě zbraně G v OP-S 29) byly v září 1938 zamontovány a úsek byl připraven k obraně.  Bohužel následoval Mnichov.

Němci měli s milostovickým úsekem speciální záměr – vybudovat zde ženijní cvičiště pro nácvik zdolávání opevnění. Proto zde nebyly pancéřové prvky trhány, ale naopak doplňovány. Na OP-S 25 tak byly osazeny zvony z MO-S 14 a 17, OP-S 28 dostal místo dělostřeleckého pozorovacího zvonu obyčejný z MO-S 3, který však byl pouze naležato položen přes prázdnou šachtu, a na OP-S 29 byly přivezeny zvony z MO-S 9 a 10. Takto doplněný úsek posloužil Němcům jednak ke  zkouškám bombardování střemhlavými bombardéry, ale údajně i k výcviku svých jednotek ve zdolávání opevněné linie.

Na jaře 1945 byl milostovický úsek (stejně jako i zbytek linie Ostrava – Opava) připravován k obraně před postupující ruskou armádou. Výhodou bylo, že pancéřové prvky zde nebyly vytrhány jako jinde, proto bylo dokonce možné instalovat i původní čs. protitankové kanóny vz. 36 (snad v sólo provedení bez spřaženého kulometu) přivezené ze  skladu v Dubnici nad Váhom. Jak známo, o německé obranné pásmo využívající předválečných čs. opevnění se během dubna 1945 tvrdě bojovalo a tyto boje snad částečně zasáhly i milostovický úsek, o čemž svědčí některé nálezy. Podle informací z německých zdrojů se po obsazení Opavy fronta na několik dní zastavila právě před Milostovicemi, přičemž srub OP-S 24 drželi Rusové a OP-S 25 Němci. Ti byly nuceni ustoupit až pod hrozbou obklíčení.

Po ukončení bojů byl OP-S 29 ruskými vojáky nacpán kořistní municí a ta byla posléze odpálena (jiná verze předpokládá odpálení munice ustupujícími Němci). Výsledkem bylo zničení objektu – týlové stěny byly rozvaleny, interiér totálně devastován, podlahy se propadly, levý zvon byl nepoškozený vyražen z šachty, pravý byl roztrhán na kusy. Ve střílně zničené stěny pravé střelecké místnosti zůstalo až do 60. let trčet torzo kanónu vz. 36. Ten byl pak nadšenci zachráněn, uschován a později rekonstruován do funkčního stavu a umístěn v muzeu čs. opevnění v Darkovičkách.

Novodobá historie milostovického úseku se začala psát (zatím negativně) v 80. letech, kdy se stal zdrojem pancéřových prvků pro tehdy rekonstruované objekty v Darkovičkách a OP-S 10 „Křižovatka“.  Zvon volně položený na OP-S 28 byl instalován na OP-S 10, zbývající zvony z tohoto srubu a výbuchem vyražený zvon z OP-S 29 byly převezeny do Darkoviček. Pro muzeum v Darkovičkách byly rovněž vytrženy střílny hlavních zbraní z OP-S 28. Jelikož však byly před převozem jejich části ukradeny, byly bohužel vytrženy i střílny L1 z OP-S 25. O mimořádné zachovalosti úseku před touto "těžební činností" svědčí i fakt, že Milostovice byly na začátku 80. let spolu s Darkovičkami kandidátem na vznik muzea čs. opevnění. Přednost však byla dána Darkovičkám.

Otcem myšlenky vybudovat naučnou stezku milostovickým úsekem byl na počátku 90. let Libor Baraňák, který taky začal s vyklízením objektu OP-S 27. Tato činnost byla ale ukončena vzhledem k malé vstřícnosti české armády a ke změně Liborova bydliště. Na jeho práci navázal Klub vojenské historie Opava, který vznikl koncem roku 1995 pod předsednictvím Pavla Chrásky. Během dvou let se podařilo „obměkčit“ příslušné instituce a dosáhnout dnešního stavu, kdy „ve správě“ KVH Opava jsou objekty OP-S 25 „Trigonometr“, OP-S 26 „Milostovice“, OP-S 27 „Paletovo pole“ a 2 řopíky. K dnešnímu datu jsou práce ve velice pokročilém stádiu, zejména co se týče OP-S 25, ostatní sruby jsou vyklizeny a vymeteny, pracuje se na vyčištění jejich zasypaných diamantových příkopů, provádějí se nátěry. Rekonstrukční práce byly zahájeny na obou "řopících". Mezitím se shání vybavení a exponáty ze všech možných zdrojů, což je samozřejmě v dnešní době problém, a vytváří se tak expozice v OP-S 25. Podařilo se zajistit některé originály, vyrábějí se repliky některých zařízení (např. obojí pancéřové dveře, pracuje se na chybějících prvcích filtroventilace). Úmyslem je přetvořit OP-S 25 v plně funkční objekt, čili v čistě vybavený pěchotní srub. Těžko zde vypisovat všechno, co se již při výstavbě muzea podařilo, protože změny se dějí téměř každý týden. Nezbývá, než případného zájemce pozvat přímo na návštěvu Milostovic.