Samostatný pěchotní srub OP- S 21 "Na cvičišti "

Byl postaven jako šestý objekt 2. stavebního podúseku Jaktař Ženijního skupinového velitelství IV v Opavě ve II. odolnosti (tloušťka stropu 200 cm, čelní stěny 225 cm a ostatních stěn 100 cm) jako oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový, jednopodlažní objekt. Obě střelecké místnosti byly vyzbrojeny kombinací zbraní L1 (protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37) a M (dvojče těžkých kulometů vz. 37), hlavní výzbroj pod betonem byla doplněna trojicí zbraní N (lehký kulomet vz. 26) k ochraně hlavních střílen, týlu a vchodu. Srub byl postaven firmou Ing. Bohuslav Krýsa a spol., Moravská Ostrava (ke stavbě zadán 16.3.1937), velitelem podúseku byl mjr. žen. Leopold Vilím, stavbyvedoucím por. stav. Josef Hýžďal. Firma převzala stavbu 12.4.1937 a betonáž proběhla ve dnech 27.9.-2.10.1937. Betonáři při ní do připraveného bednění ručně napěchovali 1680 m3 betonu. Oba zvony AJN (pro pozorování a palbu lehkým kulometem vz. 26) – třístřílnový a čtyřstřílnový – odolnosti II (síla pancíře v úrovni střílen 20 cm) vyrobilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo Vítkovice s výrobními čísly 24 a 62 a byly osazeny 11.2. a 15.2.1938. V září 1938 byl srub stavebně dokončen, vyzbrojen zbraněmi L1 (výrobní čísla 73 a 74, montáž proběhla do konce dubna 1938), M (montáž probíhala na přelomu května a června 1938) a N. Oba zvony měly nainstalováno vnitřní zařízení DZ-5 Zbrojovky Brno. Je téměř jisté, že srub disponoval minimálně jedním pěchotním periskopem vz. 38 ve zvonu. K dispozici bylo dostatečné množství munice (asi polovina dotace granátů do protitankových kanónů, tj. cca 1200 kusů, asi 320000 ks nábojů do těžkých kulometů a asi 80000 ks do lehkých kulometů), nebyly ale dodány časované ruční granáty pro granátové skluzy, byly nahrazeny granáty nárazovými (mělo jich být 375 kusů). V objektu mělo být rovněž uloženo 320 signálních a osvětlovacích pistolových raket. Rozvody vody (čerpadlo firma Sigmund – pumpy, Olomouc, vodoinstalace firma Ing. Krýsa a spol.) a elektřiny (firma J. K. Rudolf, Plzeň) byly hotovy, dieselagregát však nebyl osazen. Filtroventilace byla dílem firmy Janka a spol, a.s., Radotín. V provozu nebyla telefonní ústředna ani stanice zemní telegrafie, vnitřní spojovací síť byla hotová asi z 20%. Ve skladištích chyběly zásoby potravin i pohonných hmot. Překážkový systém kolem objektu byl hotov. Osádku tvořilo 35 mužů 13. roty (velitel npor. pěch. Alois Gill) IV. praporu (velitel pplk. pěch. Jakub Kovařík, posádka Opava) hraničářského pluku 4 (velitel plk. pěch. Jan Satorie, posádka Hlučín) a dva dělostřelečtí pozorovatelé.

Během okupace Němci vytrhli oba zvony, střílny však zůstaly zachovány. Při přípravě obrany proti Sovětské armádě zde byly opět nainstalovány čs. protitankové kanóny a těžké kulomety. Během osvobozovacích bojů v dubnu 1945 byla postřelováním poškozena levá strana srubu.

Objekt je nyní v péči KVH Opava, je vyčištěn, zabezpečen, okolí je udržováno.